Fakulta výtvarných umění, Brno, květen 2023, klauzury.

Johanka obhajuje svou práci v letním semestru.

Namalovala několik obrazů a nastoupené hodnotící komisi popisuje, jak a proč vznikaly.

Práci nazvala „Světlo světa“.


 

„Série obrazů začíná v prostředí kostela, které v některých lidech evokuje pouze zážitek z bohaté výzdoby, uměleckých děl, nebo architektonického slohu. Chtěla jsem poukázat na pravou podstatu tohoto místa, jako svatostánku. Bez této pravé podstaty, by byl tento prostor pouhou galerií, nebo výstavní síní. 

Pro mě je v kostele nejdůležitější světlo, které pro mě symbolizuje Boha. 

Na prvním obraze v sérii jsem namalovala apsidu kostela, kterou jsem záměrně vyprázdnila, aby více vyniklo stylizované světlo které dopadá do kostela přes vitráže. V proudu světla jsem namalovala tvary, které jsou tvořeny z různých barev, jako symbolika toho, že Bůh má mnoho podob nebo jmen a dotýká se každého jiným způsobem. 

Druhý obraz je zaměřený na nejdůležitější místo v kostele, tzv. Svatostánek, kde podle věřících je přítomný živý Bůh, v podobě kulaté hostie. 

Třetí obraz v sérii je orientován do prostoru kostela s pohledem na lidi. Světla symbolizují lidské nitro, které je odrazem hlavního světla. Světlo si v sobě člověk může uchovat,“svítit“ a předávat jiným v běžných situacích života, mimo zdi kostela. Důležité je, aby byl člověk pro světlo otevřený a udržoval ho v sobě. Lehce totiž může, o světlo přijít, nebo ho záměrně v sobě udusit. 

Série bude pokračovat obrazy, které budou ukazovat, kam všude lidé světlo nesou.

Obrazy jsou namalovány olejovými barvami na lněném plátně.“


Jeden z hodnotících profesorů teatrálně sepnul ruce a posměšně Johančin výklad ukončil slovy:

„Zaplať Pán Bůh.“

A podíval se na Johanku, co ona na to.

Vteřina překvapeného ticha, všechny oči se upíraly na Johanku s očekáváním, jak zareaguje.


 

S nadhledem, vtipem a bezelstným úsměvem se šibalsky na profesora podívala a pronesla: 

„Šak počkejte, Vám se to vrátí,“ pohrozila profesorovi ukazováčkem a pokývala starostlivě hlavou.


 

Zatímco jeho to zaskočilo, ostatní se nenuceně zasmáli.


 

Kolikrát nás až dodatečně napadne, jak bychom měli reagovat, když se dostaneme do podobné situace. Máme Ducha sv., ten nám řekne. Tak jak řekl Johance.

Všechno totiž sledovali i ostatní studenti a jednoho z nich její „svědectví“ evidentně zaujalo.

Kdo ví, co konkrétně s ním má Pán Bůh v plánu.