8.listopad 2021


Od pátku je mně špatně.

Horečka, respirační problémy.

Antigenní test vyšel negativní.

V pondělí ráno jdu k lékařce, v ordinaci rychlotest a zpráva: covid pozitivní.

Okamžitě jsem já i manžel, který má potíže od neděle, odesláni na PCR test.

Také dcera Kristýna jde na test, před pár dny zvracela, mohl to být příznak covidu.

Jedeme do Rohatce, zhruba po 40 minutách se dostáváme na řadu.

K večeru máme výsledky. PCR test potvrdil:

Já a manžel pozitivní, dcera negativní, další dcera, která s námi byla o víkendu v kontaktu a absolvovala v Brně PCR test, negativní.


 

9.listopad 2021


 

Jsme všichni doma (kromě nejstarší dcery, která naštěstí nepřijela o víkendu na plánovanou návštěvu) a domlouváme se na pravidlech.

Obě dcery obývají první patro domu, vytvořily si tam zázemí pro dobu, kterou mají strávit v karanténě.

Dolů do kuchyně si budou chodit pro jídlo. Dezinfekce rukou, respirátory.

Starší dcera bude chodit večer venčit psa do nedalekého lesa.

Dezinfikuju kliky na dveřích a všechno, co jde.


Volají z ordinace lékaře, že se máme s manželem dostavit do nemocnice v Hodoníně, kde dostaneme monoklonární protilátky (oba jsme rizikoví).

Přijíždíme do nemocnice, po úvodním vyšetření nám v pokoji na covidovém oddělení sestra zavede kapačku.


Do místnosti přichází zhruba padesátiletý, štíhlý muž. Čeká na vyšetření před podáním protilátek.

Lékařka i sestry mají plno práce s hospitalizovanými pacienty, do našeho pokoje přichází zhruba za půlhodinu.

Muž popisuje svoje problémy.

Covid pozitivitu má potvrzenou od 1. listopadu, za pár dní se jeho stav prudce zhoršil, nemůže dýchat.

„Jste očkovaný?“ ptá se lékařka.

„Víte, já vlastně proti očkování vůbec nic nemám, klidně bych se nechal naočkovat, ale nestihl jsem to,“

omlouvá se muž.

Lékařka to nekomentuje, i když jistě podobné výmluvy slyšela už nesčetněkrát.

Měří muži saturaci kyslíku v krvi, je příliš nízká a na podání protilátek je už pozdě.

Přijede sestra s pojízdným rentgenem a přímo na pokoji mu udělají rentgen plic.

„Musíme si Vás tu nechat, máte oboustranný zápal plic,“ zhodnotí lékařka a sděluje muži další důvody hospitalizace.

Muž jen odevzdaně přikyvuje.

Nám zatím kapačka s protilátkami dojede do konce.

Pravděpodobně z vedlejšího pokoje slyším sténání.

Ještě hodinu musíme počkat v nemocnici a pak jedeme domů.

Na messengeru mám pozdravy od kolegyň, dokonce i od několika rodičů dětí, které chodí k nám do školky.

A fotku Terezky, dnes už prvňačky, která mi vytvoří z dlaní srdíčko a posílá na dálku.

Na mobilu pípne vzkaz: podívej se na balkón, máš tam pozdrav, píše mi kolegyně.

Manžel vyjde ven a na balkoně opravdu něco je.

Oříškové oplatky, kamínek a tři krásně podzimně zbarvené listy. Pozdrav z poutě na sv. Hostýn. Všechno mě opravdu dojímá, tolik lidí na nás myslí….. a moje maminka to jistí z Blatnice se sepjatýma rukama.


 

10. listopad 2021


 

Plánujeme promítat film na bílou stěnu na chodbě na schodišti,

my s manželem se budeme dívat z dolního patra a dcery z horního.

Ale jsme všichni tak unavení a ospalí, že jsme celý den ve svých pokojích a spíme.

Začali se nám ozývat přátelé a sousedé, nabízí pomoc.

Poprosíme sousedku Jiřku o nákup pečiva, jinak zásoby jídla máme, nechceme nikoho obtěžovat. Danka Vašulková přinese velkou tašku ovoce, chleba, špek, vitamíny a Svatomartinské víno, které dělal její manžel. Zítra je svátek sv.Martina přece.

Jsem vděčná, že máme tak dobré přátele, sousedy. Modlím se za ně.

Johanka z vrchního patra volá, že má vysokou horečku. Ach jo.


 

11.listopad


 

Johanka sedí na vaku v mezipatře.

Neví, do kterého sektoru teď patří.

Tuší, že do dolního covidového. Na PCR test je objednaná v pátek.

To by jí měla končit karanténa, pokud by byla negativní, ale asi nebude.

Další z našich přátel, Jirka Volf, přivezl slivovicu, ať se brzo uzdravíme, vzkazuje.

Manželův parťák Mara nám obstarává nákup v Kauflandu – hlavně ovoce, zeleninu.

Myslím na lidi na JIPkách, na zdravotníky, musí to být velice náročné.

Počty lidí v nemocnicích prudce stoupají. My jsme díky Bohu celkem v pohodě.


 

12.listopad


 

Ležíme, spíme, odpočíváme, respirační problémy přetrvávají u mě, manžel je dobrý, objednáváme si jídlo, nemusíme vařit.

Miluju vůně kvalitních éterických olejů, zapínám difuzér, pár kapek oleje 31 bylin od Justu.

Necítím nic. Ztratila jsem čich.

Holky jely na PCR test pro ukončení karantény, ale obě jsou pozitivní.

Stěhují se dole, už jsme v tom všichni. Holky jsou také bez čichu.

Píšu zprávu mamce do Blatnice, odepisuje, že je taky pozitivní.

Je naštěstí naočkovaná, průběh mírný.


 

13.listopad


 

Přesně před rokem zemřela v Brně na plicní ventilaci naše neteř Lenička, 31 let, covid.

Pár dní před ní (1.11.2020), pravděpodobně také na covid, po několikadenních horečkách zemřela naše jednaosmdesátiletá babička.

Svátek sv. Anežky České.


 

14.listopad


 

Sousedka jede do Kauflandu, nabízí nákup.

Manžel, jediný, kterému zůstala chuť i čich, vaří určitě vynikající vývar (tři druhy masa, játrové knedlíčky).


15.listopad


 

Řeším pracovní emaily, pročítám zprávy z datové schránky.

Spíme, jíme, večer se sejdeme u televize: soutěžní pořad moderovaný Ondřejem Sokolem „Na lovu“ a pak „Prostřeno“.


 

16.listopad


 

Čtu přiblblou, ale strašně napínavou detektivku „Vila na Sadové“.

Sousedka nám nakoupila pečivo.


 

17.listopad


 

Státní svátek, čteme, ležíme, telefonuju mamce, zatím všechno v pořádku.

Děkuju za dar svobody. V roce 1989 v době Sametové revoluce mi bylo dvacet. Moji rodiče prožili celý svůj produktivní život v komunismu. Letos se poprvé nedostali komunisti do sněmovny!


 

18.listopad


 

Situace v nemocnicích je zoufalá. Prarodiče chlapce, se kterým chodí naše Johy (oba neočkovaní) si museli zavolat rychlou záchrannou službu. Leží v Kyjově na JIP, covid pozitivní.


 

19.listopad


 

V Blatnici se chystají Kateřinské hody. Byli jsme pozváni do vinného sklepa, kde jsme se měli celá rodina po dlouhé době sejít. Z Čech nepřijede ani bratr s rodinou.


 

20.listopad


 

Danuška přinesla zákusky. Pracuje jako zdravotní sestra na interně, doma 3 malé děti, nemocnou babičku a ještě myslí i na nás. Široké srdce má celá její rodina. Děkujeme!

Dcera Kristýna začíná hodně kašlat, suchý, dráždivý kašel.


 

21.listopadu


 

Sousedi se opět nabízí a v Kauflandu nám nakupují.

Sledujeme mši sv. přes YouTube v Dolních Bojanovicích.

Biskup Graubner posílá dopis, vyzývá mimo jiné k očkování. Odpoledne mi posílá známá email, kde někteří katolíci vyjadřují odpor a chtějí, aby tuto výzvu biskup odvolal.

Prarodičům Johančina chlapce se přitížilo, z JIP jsou přeloženi na ARO na plicní ventilaci.


 

22.listopadu


 

Manžel ukončuje neschopenku, já ještě pár dní doma, mám večer zvýšenou teplotu a není mi úplně dobře.

Kristýna kašle pořád, ochotná sestřička Renata nám pomáhá přes telefon.

Primář ARO Jiří Vyhnal popisuje náročnou situaci v kyjovské nemocnici.

Leží tam i mladí lidé, většinou neočkovaní. Ležely tam i tři těhotné ženy, dvě zemřely.

Moje sestřenice, lékařka na covid oddělení mi píše, že jí připadají někteří lidé jako psychopati, pohrdající zdravotnictvím a myslí si, že neočkovaní očkovaným stejně závidí, ale už z principu se naočkovat nedají.


 

23.listopadu


Vyřizuju emaily, posílám vyplněné tabulky na odbor školství ohledně rozpočtu, komunikuju s kolegyněmi, naštěstí dětí chodí do školky méně, tak všechno zvládají.


 

24.listopad


 

Za měsíc je Štědrý den.


 

Závěr:

Jan Amos Komenský kdysi moudře napsal:

„Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.“

Všech se nás týká pandemie. Nerozumím důvodům mých antivax přátel, jejich urputnosti obhajovat svoje právo. Chybí mi soucit, solidarita.

Papež František označuje očkování proti koronaviru jako akt lásky. 

Lásky k druhým lidem, i lásky vůči sobě. 

Podle papeže nastal čas, abychom začali uvažovat v plurálu,

a odložili smýšlení v první osobě jednotného čísla.

Buď se totiž zachráníme všichni společně, anebo nikdo.

Je to jako hodit kámen a schovat ruku.“ Papež se poprvé ohradil proti  kritikům — ČT24 — Česká televize