Můj muž Ladislav slavil padesáté narozeniny.

Připravila jsem mu s našimi třemi dcerami scénku, prokládanou hudbou, která připomíná drobné střípky z jeho života. 

(SONG 1 „TRÁPENÍ“ od Ladislava Křížka, píseň, kterou měla ráda manželova dcera Nikolka. Zemřela v roce 1993 na akutní myeloidní leukemii. Bylo jí  necelých sedm let. Chodila jsem za Nikolkou v její nemoci. Je ústřední postavou celého příběhu – andělem, který celou naši rodinu provází.)

Byl jednou jeden Král, který roku tisícího devítistého devadesátého třetího prohrál jednu velmi těžkou bitvu. Seděl u cesty zchvácený životem, šrámy na těle i na duši  a pomalu ztrácel chuť žít.

V bitvě totiž přišel o to nejcennější, co měl.

Totiž myslel si, že o to přišel,

ale jak se později ukázalo, to nejcennější co měl se proměnilo v anděla,

který  byl svému Králi nablízku celý jeho další život.

Ale nepředbíhejme…

Král Ladislav III. seděl u cesty zmožen životem a nevěděl, jak dál.

(SONG 2 MISIE –  melodie z filmu „Misie“ s Robertem de Niro v hlavní roli)

 Jeho anděl svolal celé nebe, aby za Krále prosilo, aby měl sílu vstát a znovu bojovat.

 A stal se zázrak.

Král potkal v kraji pod svatým Antonínkem sličnou dívku, do které se zamiloval a do roka a do dne byla svatba.

Král pomalu zapomněl na svoje dřívější trápení a pobýval se svou chotí poblíž královského města Kyjova, v městečku s několika žaludy ve znaku, zvaném Dubňany.

Občas sice své královně (ovšemže žertem) připomínal, že si ji přivedl z nevelké vesničky, ale jinak ji měl rád a dobře se jim spolu žilo.

Až na nějaké drobnosti,

které nestojí ani za řeč …..

tak třeba:

královnu trochu mrzelo či  dokonce štvalo, (SONG 3 TICHÁ NOC) že Král nechce jíst o Vánocích fazolovou polévku s lokšama, jak bylo zvykem v jejím rodném kraji,

nebo ji trápila jeho puntičkářská povaha.

Všechno chtěl mít uklizeno, ale královna se věnovala jiným kratochvílím, tak občas mezi nimi došlo k drobné roztržce.

V roce 1995 přišla na svět první dceruška a dostala jméno po Králi, Ladislava.

Byla trochu přidušená, ale jinak se měla k světu.

Rodiče se o ni báli,  tak jezdili na pohotovost i s rýmou, balili ji do péřových peřinek, aby jim náhodou neprochladla, topili jak diví, až se z toho opupénkovala.

O dva roky později  přivítali další dcerušku, Kristýnku, která už nemusela snášet úzkostlivou péči svých rodičů a vyrostl z ní drsňák s dredama. A do třetice se narodila  Johanka, nečekaný dárek na stáří, takže Král měl tři dcery a nad sebou anděla, který mu byl stále po boku.

(SONG 4 OSUDOVÁ)

Opusťme na chvíli pohádku a nalejme si čistého vína: 

mezi Králem a královnou to někdy pěkně vřelo, takže si nemyslete, že to byla nějaká idylka.

Královna byla umíněná, neuměla například pracovat s počítačem a Král se rozčiloval, skoro zuřil -  jak je to možné, že je někdo tak......Král byl zas dost tvrdohlavý,

(SONG 5 VĚRNÉ MILOVÁNÍ z opery Prodaná nevěsta)

ale hlavní bylo, že si uměli i odpustit a věděli, že když si před Pánem Bohem kdysi slíbili, že to spolu vydrží, ať se stane cokoliv,

tak jim stejně nic jiného nezbývalo.

Král s královnou měli kolem sebe rodinu, měli štěstí na vzácné rodiče z obou stran, královy sestry a královniny bratry, parťáka Mareňu, radost jim dělalo přátelství s Danou a Fanošem, Jirkou a Dankou  a Markétou a Peťou.

Také se sousedním králem Pavlem I (SONG 6 KABÁTI) žili v míru a kvůli dobrým vztahům si probořili plot a dali si branku, aby k sobě měli ještě blíž. Také sousední princezny byly  Královi a královně milé a blízké. Stejně jako později i kralevic Miroslav.

Ještě jedna příhoda dokládá dobré  vztahy sousedících králů. Když například nasněžilo, nemohli sousední králové ani dospat, aby se předbíhali, kdo dřív umete sníh nejen před svým domem, ale i před domem svého souseda. No není to krásné?

Devatenáct let v manželství, ale udolá snad každého a Král pocítil, že by bylo dobré na chvilku se vzdálit.

(SONG 7 CESTA Tomáš Klus a  Richard Krajčo)

Koupil si pořádné boty, mošnu a vyrazil na dlouhou pouť. Pěšky se vydal až do Santiaga ve  Španělsku. Sousední král Pavel s chotí pustili velký groš, aby měl král dostatek i na daleké cestě. No není to krásné?

(SONG 8 POHŘEBNÍ smuteční píseň)

Pro královnu a princezny začalo těžké přetěžké období. Najednou si také uvědomily, jaké to je, když není Král doma. Musely se starat např. o havěť, slepice ráno pouštět a večer zavírat, po nocích na internetu  zjišťovat, jak je krmit, aby bez Krále aspoň přežily – ty slepice.  

Královna nabourala před Kauflandem kočár, který zřídka kdy řídila, (SONG 9 POZOR ZÁKRUTA)

ale když nebyl Král doma, tak všem bylo úzko a už se těšili, až přijede domů.

Sousední královna Jiřinka II připravila každou neděli hostinu, aby se královna s princeznami necítily tak samy.

A Král Ladislav statečně šlapal

(když se dověděl o nabouraném kočáru tak ještě přidal)

a když měl v nohách 820 km, byl u cíle své pouti u hrobu sv.Jakuba v Santiagu.

(SONG 10 ÓDA NA RADOST)

A za měsíc přiletěl domů, hodný královnin bratr mu zařídil letenku, druhý královnin bratr Krále v noci čekal ve Vídni, až jeho koráb přistane a přivezl Krále domů. To bylo radosti!

Ještě jednu příhodu musím vzpomenouti.  

Když  Král a královna oslavili 20 roků společného žití, koupil si Král za výdrž opravdickou vzduchovku. Královna raději ani nedutala, nevědíc zda třeba…..ale nechme toho -  raději vzpomeňme, že se oba královští manželé vydali na svatební cestu, 

(SONG 11 AFRICKÁ)rozhodli se letět až na daleký ostrov Mauricius v Indickém oceánu, kde přebýval královnin bratr ve službách královského letectva.

Ale museli letět každý zvlášt  a hlavně pro královnu to byla velká zkouška, protože i když měla různá obdarování, přece jen všechno neovládala. NAPŘÍKLAD když se chtěla na něco zeptat na letišti v Paříži, podivila se, že v těchto končinách nikdo nemluví řečí  jejího kmene. 

Ani sama neví, jak se dostala do létajícího stroje a dokonce do královské lóže. Sice v dávných dobách již jednou vstoupila do aeroplánu, ale bylo to již v tak dávných dobách, kdy  ještě existovalo JZD Budoucnost Blatnice, a to v letadle do Leningradu byly pouze bezpečností  pásy, ale teď v moderní době byla velmi překvapena, co všechno se do aeroplánu  vleze a co se tam dá prožít.

Král se ve svém stroji pěkně vyspinkal a divil se, že královna ho již s průvodem neočekává ve městečku plném palem. No nebudu to natahovat, nakonec se setkali a prožili na ostrůvku krásné chvíle. Král si dle rady svého švagra koupil šnorchl a deset dní strávil pod vodou.

Takže se skoro ani nepohádali.

Když se opět vrátili na evropskou půdu, musel se Král opět věnovat svým povinnostem.

Co Král celé dny dělal?  (SONG 12 PROFESIONÁLOVÉ) 

Pod šerifskou hvězdou vládl v městečku a  se svými boys Georgem Veitem, Paulem Holečkem, Jarou Karasem, Bobem Pařízkem,Mirou Komendou a Václavem Dohnálkem, bděli nad zákony obecní policie, když zjistili nějakou nepravost, museli zasáhnout a soudili všelijaké, hlavně žabomyší války.

Když má Ladislav III přestupků hlavu plnou, jde si ji  vyvětrat do lesa nebo  hrává nejrůznější hry – třeba Candy crasch.  A rozčiluje  se převelice,když jej ve hře předběhne královnina kamarádka  Mila z Moskvy nebo kmotřenec Honza.

 Ještě jednu velkou radost mu život přinesl. Denně na něj oddaně hledí jeho věrný druh  sir Coudy, jenž mu je blízkým přítelem

– dokonce více než královna,

protože sir Coudy nemluví,

nenadává

a nic po páníčkovi nechce,

což královna  byť se snaží sebevíc prostě NEDOKÁŽE.

Král rád obstarává potravu pro kněžnu želvu, kterou pořídil k obveselení pro svou nejmladší dcerušku.

(SONG 13 POSLEDNÍ MISIE)

A tak král již starým kmetem nazývati se smí, protože prožil si kdejakou příhodu a poznal, co je v životě největší bohatství.

Že to nejsou měchy plné peněz,

stačí jen míšky,

a nejdůležitější je to, že máme někoho rádi a někdo má rád nás.

A to se jeho andělovi podařilo vyprosit.

Nemyslete si, že jeho život už je u konce nebo že ho již nic hezkého na světě nečeká.

O ne, čeká.

Král ví, že  nejdůležitější na světě je láska

a jak řekl John Lennon,

všechno nakonec dobře dopadne

a pokud to ještě nedopadlo,

tak to ještě není konec!