Modlím se za lidi, kteří ovlivňují nebo budou ovlivňovat moje děti. Myslím, že je to velmi důležité.

Mě osobně velmi silně ovlivnil kněz, lékař P.MUDr. Ladislav Kubíček.

Znala jsem ho od svých sedmnácti let. Prožívali jsme spolu všechno, byli jsme ve spojení osobním i písemném, až do jeho násilné smrti v r. 2004.

Teď naše komunikace přešla do vyššího levlu.

Občas se mi ozvou lidi, kteří sice osobně P. Ladislava neznali, ale díky různým svědectvím, vzpomínkám a knížkám je jim blízký.

Chtěla bych se podělit o některé pasáže z knížky "Vůle Boží, zbožná fráze?",

kterou P. Ladislav napsal těsně před svou smrtí.

Budu psát na pokračování a věřím, že myšlenky tohoto vzácného kněze obohatí mnohé.

Ráda bych každou větu tohoto dloooouhého psaní věnovala mému virtuálnímu příteli Robertovi (znova2010).

Velmi si vážím toho, jak upřímně a otevřeně píše.

I přes hrubé výpady, urážky, kterých se mu nemálo dostalo od některých anonymních  uživatelů signálů, děkuji, že sdílí dál svoje  příběhy, úspěchy i selhání, klade otázky, přemýšlí, hledá....

a podle mě není daleko od Božího království.

Naopak - myslím, že je velmi blízko.

Škoda, že se minuli s P. Ladislavem v čase.

Určitě by si měli co říct, o čem diskutovat.

Ladislav Kubíček:  Vůle Boží zbožná fráze?

Rozponat Boží vůli je možné. Proč ji tolik lidí neslyší? Protože je zde jeden háček - nestačí jenom chtít ji slyšet, je třeba chtít ji i plnit, a to bezvýhradně, ať je jakákoli!

Nečekejte  tedy, že v knize najdete odpověď na otázku, co je ve vašem konkrétním případě vůlí Boží. Najdete v ní však recept, jak se k odpovědi dostat.

z předmluvy MUDr. Marie Svatošové:

Vyvrací vražda autorova slova - nebo je naopak silně podtrhuje?

Jak sám otec Ladislav zdůraznil, tato knížka není jeho životopisem.

Pouze v ní chtěl na konkrétních událostech svého života dokumentovat, že je možné vůli Boží důsledně plnit za všech okolností a že se to  taky vždycky vyplatí. Sotva ji dopsal, byl zavražděn a mnozí lidé se ptají.

Jak to mohl Bůh dopustit?

Tuto otázku si v historii lidstva kladli lidé v podobvných situacích mnohokrát.

Svatý Augustin na ni odpovídá:

"Vinou zlých lidí se nepochybně děje mnohé proti vůli Boží, avšak Boží moudrost a moc jsou tak velké, že všechno, co zjevně odporuje jeho vůli, ve skutečnosti spěje k dobrým výsledkům či cílům, jež Bůh předem vytyčil. Nikdy by nedovolil zlu se projevit, kdyby díky své absolutní dobrotě je nemohl nějak využít."

Wilfrid Stinissen to vidí podobně:"Bůh zachází se zlem tak mistrně, že výsledek je lepší, než kdyby žádné zlo jakživo neexistovalo."

V první minutě, kdy jsem se dověděla o Ladislavově vraždě se mi vybavila Ladislavova slova, víckrát opakovaná:

"Neodvolatelně a jednou provždy jsem už dopředu dal Pánu Bohu souhlas s jakýmkoli (!) způsobem své smrti."

P. Ladislav často zdůrazňoval, že se vyplatí svůj kříž denně poponášet,

kousek po kousku, metr po metru, to znamená nevyhýbat se žádným obtížím,

nic si neulehčovat.

Když je v tom člověk opravdu důsledný, na konci života už stojí jeho kříž na vrcholku Kalvárie, a nepotřebuje  nějakou dlouhodobou nemoc.

Tím šel některým lidem tak na nervy, že se neudrželi: "Ty si pěkně troufáš s těmi svými teoriemi. Však počkej, ještě nevíš, jak budeš umírat ty. Až budeš měsíce nebo léta  ležet někde po mrtvici nebo s rakovinou, tak všechny tyhle tvoje teorie padnou."

I tohle mi  v té první minutě prolétlo hlavou. Ano, je to hrůza - protože každý hřích je hrůza. Ale současně je to Ladislavovo velké vítězství. Absolutní a definitivní.

Kolik toho P. Ladislav napsal už nikdo nespočítá.

Tisíce perel moudrosti jsou ukryty v jeho dopisech. Korespondenční farnost otce Ladislava sahala od Šumavy k Tatrám a některé její výběžky končily až  ve vzdálených kontinentech.

V kartotéce míval kolem  tří tisíc adres lidí, které mu Bůh  nejrůznějšími způsoby posílal do cesty.

Originální lidské příběhy, se kterými se mu lidé svěřovali,  měly společného jmenovatele.

Člověk se z nejrůznějších důvodů ocitl na dně.

Nevěděl kudy kam, uvědomoval si svou bezmocnost a tušil Boží všemohoucnost.

Ve své zdánlivě bezvýchodné situaci byl sice ochoten jednat podle Boží vůle, ale většinou nebyl schopen ji  rozpoznat.

A v tom se nějakou "šťastnou náhodou" ocitl u otce Ladislava.