První slova Jana Pavla II.:
 
"Nebojte se! Bůh je s námi! Nebojte se Boží lásky. 
Nebojte se ani lidské slabosti! Člověk neztrácí svou velikost ani ve
 své slabosti.
Nebojte se svědčit o důstojnosti každé lidské bytosti od okamžiku 
početí až do smrti."
 Nebojte se, o výsledku je již rozhodnuto.
 - Tak každý strom nese dobré ovoce. (Mt 7,17)
 - I v nenápadnosti vysilujícího všedního dne nám Kristus dává 
životní mízu, kterou se stáváme v Církvi užitečnými.
 
- Mluv, Tvůj služebník slyší. (1Sam 3,10)
 Nejprve musí být slovo Boží zaslechnuto, pak teprve můžeme dát 
odpověď. Nejdříve musíme naslouchat, teprve můžeme poslechnout.
 
-Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme 
proměňováni k Jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha 
Páně. (2kor.3,18)
 
-On se však uchyloval na opuštěná místa a tam se modlil. (LK 5,16)
 Jedním z nejvýraznějších znaků pozemského života Ježíše byla 
přednost, kterou dával modlitbě.
 
Jestliže tady já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i Vy máte jeden 
druhému nohy umývat. (Jan 13,14)
 
Slovník Jana Pavla II.
 
AIDS
 se netýká jen těla, ale celé lidské osoby. Tito nemocní musí být 
považováni za bratry a sestry, jejich stav si vyžaduje mimořádnou 
solidaritu a pomoc. Sdílím jejich bolest. Musíme s nimi zacházet 
jako se samým Kristem.
 
Bioetika
Je mimořádně důležité, abychom v této oblasti zacházeli s velkou 
opatrností. Tzn. nepřekročit smrtící hranice výzkumu, respektovat 
nejvyšší zákony přírody a života, přizpůsobit se potřebám hodnoty
lidské osoby, jedním slovem zodpovědnost.
 
Člověk
Nikdy nebude dost mluvit o primátu člověka nad ostatními věcmi. 
Člověk se často stává uvědoměle či neuvědoměle otrokem věcí, 
nástrojem ideologických systémů. Sám se tak stává věcí v rukou 
jiných.
 
Žena
Mateřství je povoláním ženy: včera, dnes, vždy. Její věčné povolání.
 Větší přítomnost žen ve veřejném životě je přínosem, protože 
přispěje k odbourání protiřečení ve společnosti, která je postavena 
jen na kritériích produktivity a úspěchu.
 
Rodina
Smlouva, ve které se muž a žena vzájemně dávají a přijímají. Rodina 
je jedna lidská společnost a rodí se manželskou smlouvou. Děti by 
měly upevnit tento vztah. Když se tak neděje z naší vůle, je třeba 
si položit otázku, zda egoismus není silnější než láska.
 
Stáří
 Právě na stáří máme pohlížet s úctou. Nemůžemi s nimi zacházet jako 
s nepotřebnými. I když jim chybí síla na vykonávání základních věcí,
 mají moudrost a zkušenost, která chybí mladým.