Dnes se v kostele četlo toto evangelium:
Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství:
"Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili, jeden byl farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů.' Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: 'Bože, bud' milostiv mně hříšnému.' Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
Náš kněz přidal osobní zkušenost:
Ve věznici na Mírově se setkal s vrahem, který měl na svědomí šest lidských životů. Může i takovému člověku Bůh odpustit, může i on odejít ospravedlněn, očištěn?
Zjistil, že tento muž nikdy nepoznal lásku - ani od rodičů, necítil ji ani od žádného jiného člověka po celý svůj ubohý život. Teprve ve vězení se mu věnoval jeden kněz a tento člověk uvěřil v Boha a vsadil všechno na Jeho lásku. Uznal svoji ubohost a činil pokání.
Ve věznici pak při adoraci klečeli před Kristem vězni, kteří měli za sebou těžké zločiny.
Klečeli a prosili za odpuštění.
Ostraha, několik ozbrojených chlapů, kteří byli adoraci také přítomni, se těmto troskám v očích lidí, hlasitě posmívali…..
Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství……
Komentáře
pro kacarovi3.
Možná mám nedostatek znalostí - smrtelný a těžký hřích je jedno a totéž .... vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona v závažné věci - hřích, který „ničí v srdci člověka lásku těžkým porušením Božího zákona".
Jelikož těžkým hříchem člověk přerušuje svou vazbu na Boha, má dle katolické nauky za následek uvržení duše do pekla, pokud viník před svou smrtí nekoná řádné pokání.
Některé z hříchů se označují dalšími termíny - nap. hříchy do nebe volající, hříchy proti Duchu sv., ...
K rozhřešení: pokud ten kdo lituje se chce opravdu obrátit, chce s hříchy opravdu přestat a vyzpovídá se z nich, chce činit pokání, chce se vyhýbat příležitosti ke hříchu, pak by mu mělo být odpuštěno .... ale nejsem kněz a do podrobností neznám církevní právo
Tak to jsme dva neznalí.Ono stačí,když ten těžký hřích činí sám o sobě zábranu k vyznání.Lidé se za něj stydí a vyznat se?To nejtěžší vždy zůstane v duši nevyznané a Dábel se raduje.Každý z nás má něco ostudného na srdci a právě to nás poutá k Bohu.My víme,on ví a toužíme být v jeho lásce.TOUŽÍME PO JEHO ODPUŠTĚNÍ.Pavel.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.