Dnes, 22. června, před sedmnácti lety, odešlo na věčnost krásné, hnědooké děvčátko jménem Nikolka. Bylo jí šest let. Po prázdninách by šla do první třídy. Její příběh zasáhl i do mého života.

Před lety se do naší dědinky přistěhovala mladá žena, rozvedená, s novým přítelem a menším dítětem. Za krátký čas děvčátko vážně onemocnělo a přítel je opustil. Dodala jsem si odvahy a přišla nabídnout drobnou pomoc. Děvčátko uvítalo společnost, a tak jsem za Nikolkou začala denně docházet. Nemohla mezi děti. Kvůli nemoci (myeloidní leukémie) byla stále doma nebo v nemocnici. Promítaly jsme si, četly, vyprávěly a postupně se mezi námi začalo vytvářet pevné pouto. Psala jsem knězi P.Ladislavu Kubíčkovi a prosila ho o modlitbu za Nikolku. Ladislav odepsal:

Co se Nikolky týče - smysl toho všeho je tam úplně jasný. Nebýt její nemoci, tak by celá ta její rodina zůstala dál ateistická, materialistická a Bůh nenašel účinnější prostředek, jak celou rodinu k sobě přitáhnout. Rozhodně to burcuje projevy lásky u celé rodiny - a to je právě ono! Nejlíp je na tom bezpečně Nikolka. Ta má nebe zajištěné a bude se shora dál starat o členy své rodiny.

Bez nebe nelze takovou situaci vysvětlit. Vyprošuji Ti Ducha sv., aby se Ti podařilo jim všem dokázat, že život smrtí nekončí, a že právě utrpení je vstupenkou do nebe, a že všichni kolem ní jí budou jednou vděčni, že jim právě Nikolka svým utrpením pomohla do nebe! Žehná a zdraví Ladislav

Za Nikolkou jezdil často i její tatínek. Když jsem viděla jak se o ni stará, pomyslela jsem si tehdy, že kdybych měla jednou žít v manželství, chtěla bych takového obětavého muže. Netušila jsem v té době, co je v Božím plánu. Ani ve snu by mě nenapadlo pokračování tohoto setkání. Ale P. Ladislav nám často připomínal, že život je drama….Nikolka zemřela 22. června 1993, v nedožitých sedmi letech. Zemřela doma, obklopená láskou a péčí. Několik týdnů po křtu sv.

Milá sestro, dík za andělíčka Nikolku. Každého z nás chce mít Bůh u sebe, jestli tam jsme dřív nebo později, to už tak důležité není. Spíš také záleží na tom, co tím ještě Bůh zamýšlí u těch kolem.

Měla jsem důvěru obou bývalých manželů, myslela jsem si, že je utrpení a smrt dítěte znovu spojí, ale ani z jedné strany nebyl zájem. Naopak pokládali svůj vztah za minulost, ke které se nechtěli vracet. Ale stalo se, že Nikolčin otec začal jezdit za mnou. Nejdřív to bylo zcela nezávazné setkání a vzpomínání na Nikolku. Později jsem vycítila z jeho strany zájem o mě, ale byla jsem na rozpacích…

…tady je výhoda nás křesťanů, že máme také Ducha svatého, který nám řekne všechno… Máš nyní zvláštní dobrodružnou funkci. Nevím, jestli je Ti znám pojem „podvojný špión“ – který slouží oběma stranám. Ty máš nyní tu funkci z toho dobrého hlediska. Co jestli má Pán v plánu, aby se Ti právě v rámci důvěry obou podařilo dát je zase dohromady?! Ovšem nic násilného – jen a jen, co je v plánu Božím! Ničím se nevaž, buď opravdu jen služebnicí Páně – a Pán časem ukáže, kde Tě chce mít. A správně píšeš: máš k dispozici Nikolku, tak ať nahoře zaúřaduje!

...dovedu se vžít do Tvé situace, ale také se usmívám, jakou náročnou diplomatickou funkcí Tě Duch sv. pověřil. A tak to také ber. Sama sis to nevymyslela, tudíž je to Jeho záležitost, tak když Tě do toho namočil, tak ať Ti dá své rady a svou sílu – má jí dost!

Modlila jsem se za poznání Boží vůle. A ta se postupně začala ukazovat.

...že to tak všechno klidně probíhá – to má jistě Nikolka na svědomí. Buď s ní dál ve styku a ona zařídí i to ostatní, třebas aby Ti to bylo jasné. Ale rozhodně nespěchej, aby se mohla vůle Boží projevit, a aby Laďa měl čas uzrát. A buď na něj náročná! A Nikolka chce být zřejmě Tvou nevlastní dcerou…

A skutečně, Pán Bůh mi dal poznat, že si náš vztah přeje. Brali jsme se s tatínkem Nikolky rok po její smrti.

Po nějakém čase jsem otěhotněla a zase byl nablízku P.Ladislav:…hodně vitamínů, vitamín B - luštěniny, mořské ryby, mléčné výrobky a vycházky, spánek a hudbu a modlitbu a denní duševní pohodu, ať se děťátko vyvíjí pod vlivem samého dobra - tělesného i duševního. A zapojit i Nikolku a anděla strážného a patrona! A co se týká Tvého kašle, nedělej si starosti, u porodu na takové voloviny nebudeš mít ani čas…

 

A tak mě milá Nikolka provází životem už 17 let. Vím, že ji tam nahoře mám a můžu ji požádat kdykoliv o pomoc a taky toho hojně využívám. S manželem o ní mluvíme, máme její obrázek v obýváku a hezký vztah s ní mají i naše tři dcery, Nikolčiny sestřičky. 22. června, v den, kdy si Nikolku povolal k sobě náš Stvořitel, děkujeme za její život a její přímluvu u Boha.