Cesta k pokoji 

Myšlenky z  knihy Následování Krista jsou aktuální i dnes, přestože autor Tomáš Kempenský zemřel roku 1471:

 

Je také velkou moudrostí neukvapovat se v jednání a nesetrvávat tvrdošíjně na svém mínění.

Nevěřit a nedonášet hned jiným co jsme slyšeli nebo co nám bylo svěřeno. Mohli bychom dosáhnout velkého pokoje, kdybychom se nezabývali řečmi a skutky jiných, do kterých nám nic není….

 

Každý jistě rád jedná podle svého mínění. Poněvadž je však Bůh mezi námi je nutné, abychom se někdy vzdali svého mínění v zájmu pokoje. Jestliže je tvé mínění dobré a přesto se ho pro Boha vzdáš a ustoupíš jinému – více tím získáš.

 

Je pro nás dobré, že občas míváme nějaké těžkosti a protivenství. Dobré je, že někdy narážíme na odpor a že se o nás smýšlí špatně a nesprávně – i když jednáme dobře a s dobrým úmyslem. Prospívá to pokoře a chrání před klamnou slávou. Pokud žijeme na tomto světě, nemůžeme být bez protivenství a pokušení.

 

Spíše s Boží pomocí zvítězíš trpělivostí a vytrvalostí než přísností a příkrostí k sobě samému. A na člověka, který je v pokušení, nebuď tvrdý. Ale dodej mu útěchy, jaké by sis přál sám. V pokušení nesmíme zoufat, ale tím vroucněji prosit Boha, aby nás v každém trápení uznal za hodny pomoci, On zajisté s pokušením - dopřeje nám zároveň i sil, abychom mohli zdárně obstát.

 

A také co nemůže člověk u sebe nebo u jiných napravit, to má trpělivě snášet, dokud to Bůh nezařídí jinak.

Snaž se proto i ty trpělivě snášet cizí nedokonalosti a slabosti, protože i ty máš mnohé, které zas musí snášet jiní. A nedokážeš-li sám sebe učinit takovým jakým chceš být – jak bys mohl žádat po jiném, aby byl podle tvého přání……

Nikdo není bez chyby, nikdo bez břemene, nikdo si nestačí sám, nikdo není dost moudrý. Máme se navzájem snášet, navzájem těšit, pomáhat si…Tak to Bůh zařídil, abychom se učili nést břemena jeden druhého.