Dostal jsem odpověď: Nech to na mně! V jedněch křesťanských novinách uveřejnili nedávno naléhavou výzvu: Pojďme se my, kteří jsme v těžkých zkouškách manželských krizí, společně modlit za záchranu našich rodin! Byla připojena i emailová adresa. Scházíme se pravidelně k modlitbě matek, chtěla jsem se s mojí kamarádkou k modlitbám za rodiny i v rámci našeho společenství připojit . Obratem mi přišla odpověď. Pan Marek psal velmi otevřeně a upřímně a tak jsem toho využila a zeptala se ho na několik otázek, souvisejících s jeho iniciativou. Proč jste pocítil tak naléhavou potřebu modlit se společně za rodiny v krizi? Sám se v současné době několik měsíců nacházím v takové situaci. Moje rodina je v krizi. Opustila mě manželka - žije s jiným mužem. Každý řešíme pro nás zoufalou a zdánlivě bezvýchodnou situaci podle své povahy. Obracím se k Bohu s prosbami o odpuštění pro nás oba. Svou ženu přes všechna zranění a nedorozumění stále velmi miluji. Napadlo mě, že v takové situaci nejsem sám a lidí, potřebující modlitbu za nalezení řešení jejich krizí v manželství a rodině je jistě mnoho. Mám za to, že pokud se za stejnou věc modlí více lidí, Pán Bůh tyto prosby s radostí přijímá a dle jednotlivých případů každému z nás, svým způsobem, podle jeho uvážení, pomáhá. Jen je důležité Bohu naslouchat, věřit a úplně mu odevzdat náš problém. Přihlásil se někdo na vaši výzvu? Nejdřív se 14 dní nic nedělo. Pomalu jsem začal propadat skepsi, že snad inzerci nikdo nečte nebo že není zájem se společně za rodiny modlit. Pak se mi ozvala paní, která se i svěřila se svými problémy v manželství. Pět let s mužem nekomunikují, přestože žijí ve společné domácnosti. Pak se ozvaly další ženy, jedna taky s bolavým problémem v manželství, druhá šťastně vdaná z početné rodiny z Moravy a slíbila k nám připojit i své známé. Musím ale říci, že mě přeci jen upřímně mrzí, že na mou výzvu reagovaly jen samé ženy, jakoby se tyto životní potíže a krize týkaly pouze jich. My pyšní a drsní muži takové „malichernosti“ neřešíme nebo je nám pouze trapné se k těmto našim zraněním a slabostem či selháním přiznat, abychom snad nevypadali před ostatními hloupě.Proto se obracím na muže: Pánové, je to hloupost stydět se za lásku. Jsme daleko křehčí, než si troufáme přiznat. Nestyďte se, Pán má rád každého bez vyjímky a chce nám pomoci, jen se k Němu musíme také znát. Někdy se zdá, že Bůh dlouho mlčí….. Věřím, že má pro nás Bůh vždycky to nejlepší řešení, jen mu musíme dovolit jednat. Klečel jsme před svatostánkem a prosil, aby mi odpověděl, co mám dělat. A on mi odpověděl:NEPLEŤ SE MI DO TOHO,NECH MNĚ DĚLAT MOJI PRÁCI! Tak jsem mu to úplně odevzdal a dostal jsem do srdce klid a pokoj. Někdy lidé mají jasnou představu o tom, jak by měl Bůh zasáhnout, ale musíme být schopni přijmout jeho vůli. Ani mě se ještě manželka domů nevrátila, ač se za to denně modlím, ale nelkám a spíše prosím o trpělivost a posílení ve víře, že ta pomoc přijde, ale čas a způsob pomoci si Pán určuje sám a já se jen ze všech sil snažím mu v tom nebránit.Myslím, že další velikou brzdou je neodpuštění někomu kdo nám ublížil nebo ubližuje. Prosit o pomoc a být při tom ukřivděný, plný výčitek, zášti to není dobré. Modlíte se nějakou konkrétní modlitbu na tento úmysl? Na úmysl za manželství v krizi, neúplné rodiny a děti z rozvrácených rodin se modlíme denně Korunku k Božímu Milosrdenství a to ve 21.00 hod., pokud to čas dovolí, jinak kdykoliv během dne. Připojit se k modlitbám může úplně každý, kdo cítí potřebu na tento úmysl Boha prosit. Může nám dát vědět na emailovou adresu marekxjedlicka@seznam.cz bez nutnosti výkladu jeho trápení, je to svobodné rozhodnutí každého z nás. Dobrá vůle a úmysl stačí. Jana Ilčíková